Náš tip
InSalin - Domácí solná jeskyně - osobní inhalátor se solnými nanokrystaly.
INSALIN je osobní inhalátor na bázi ...
1 237 Kč
Novinky
Cosmos® ACTIVE gelový polštářek
Cosmos chladivý i hřejivý gelový ...
116 Kč
Dětská vycházková obuv Santé - N/661/401/69/18/87 ČERNO-MODRÁ
Certifikovaná dětská zdravotní obuv, ...
725 Kč
Články | Zdraví jako ekonomická veličina
autor: Malkol | Publikováno v rubrice: Zdraví
Zdraví – co je to zdraví? Přejeme si "hodně zdraví", připíjíme " na zdraví", ptáme se na "zdraví". Definic relativně abstraktního pojmu zdraví byla zfornulována celá řada. Nejrozšířenější definice přichází od Světové Zdravotnické organizace, která v roce 1948 zdraví definovala jako "stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody". Později byla tato definice upřesněna jako"stav nebo kvalita organismu, vyjadřující jeho adekvátní fungování za daných genetických podmínek a podmínek prostředí". Jiná definice zdraví uvádí jako „schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život“.
Odlišný úhel na pojem zdraví mají národohospodáři. Rezort zdraví zaměstnává téměř čtvrt milionu zdravotnických pracovníků (2011). Spolu s navazujícími službami a profesemi dává práci až 750 000 obyvatel České republiky.
Mezi často diskutované otázky patří, kolik prostředků by stát měl do péče o zdraví směřovat. Výdaje na zdravotnictví v roce 2012 představovaly 293 miliard korun. Moderní a vyspělé země si jistě uvědomují, že podpora zdraví a prevence nemoci je jedním z nosných programů řízení společnosti.
I ty nejvyspělejší státy světa se dnes ale potýkají s vývojovými trendy, jako jsou zvyšující se požadavky na sociální výdaje a zdravotnictví při snižujícím se podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Demografický vývoj několik let zřetelně ukazuje zvyšující se podíl populace starší 65 let, roste skupina velmi starých seniorů, ve věku 80 let a více.
Podíl obyvatelstva podle hlavních věkových skupin v letech 1980 -2012
rok | věk 0-14 let | věk 15-49 let | věk 50-54 let | věk 55-59 let | věk 60-64 let | věk 65+ |
---|---|---|---|---|---|---|
1980 | 22,10 % | 45,80 % | 6,10 % | 6,40 % | 3,60 % | 16,00 % |
1990 | 20,40 % | 48,70 % | 5,00 % | 5,20 % | 5,50 % | 15,20 % |
2000 | 15,60 % | 49,20 % | 7,70 % | 6,20 % | 4,70 % | 16,60 % |
2010 | 13,70 % | 47,40 % | 6,40 % | 7,30 % | 7,20 % | 18,10 % |
2012 | 14,10 % | 46,50 % | 6,00 % | 7,00 % | 7,20 % | 19,20 % |
Není překvapením, že s tímto jevem je spojený i růst průměrných výdajů na zdravotní péči. Na takové trendy společnost musí reagovat. Hovoří se o vytváření pracovních příležitostí pro seniory, rozvíjí se specializované medicínské obory zaměřené na stáří a choroby s ním spojené. Pojišťovny kalkulují ve svých plánech se změnou zastoupení diagnóz v populaci.
Jedno z nevyhnutelných opatření, na které se populace musí adaptovat, je zvyšující se věk pro odchod do důchodu. Pro nyní narozené by to mělo být 73 let. Pro mnohé, možná až v tomto okamžiku, dostává zdraví zřetelnou ekonomickou hodnotu. Představa odchodu do starobního důchodu a jeho neustále posouvaná věková hranice znamená snad dosud nejsilnější tlak na posílení osobní zodpovědnosti.
V oboru veřejné zdraví je často citovaná a dosud nikým nevyvrácená tzv. Lalondova zpráva z r. 1974. Autor v ní poukazuje, že v celém systému péče o zdraví jsou nejdůležitější samotní lidé. Efektivita, kvalita a dostupnost zdravotní péče mohou ovlivnit zdravotní stav obyvatelstva jen z 10 -15%.
Sebelépe připravená a aplikovaná celospolečenská opatření sama o sobě tedy nemohou stačit. Model populace složený z více nebo méně pasivních příjemců zdravotní a sociální péče by měl optimálně zastoupit model s převažujícími aktivními jedinci, zajímajícími se, jak si udržet své životní aktivity, snažícími se získat informace o stárnutí, o rizikových onemocněních. S jedinci, hledajícími cíleně možnosti, jak nemocem předcházet, jak ovlivnit jejich průběh nebo jak se vypořádat s jejich následky. Pomáhat by měly informační technologie, rodina, komerční subjekty. Je pravděpodobný růst významu pacientských zájmových sdružení,disponujících vlivovým i ekonomickým potenciálem na prosazování služeb a srovnatelných příležitostí pro danou skupinu.
Možná, že při přemýšlení, jak dále směrovat firmu Malkol, stály před lety i takové úvahy.
V podvědomí veřejnosti je Malkol vnímán především jako dodavatel stomických pomůcek světového výrobce – dánské firmy Coloplast. Počátek spolupráce Malkolu s Coloplastem sahá do roku 1992. Od té doby je veřejnost zvyklá od Malkolu dostávat stomické pomůcky SenSura, Comfeel, močové katetry Speedicath, pomůcky pro inkontinenci Conveen prakticky obratem a až do domu. To platí i v těch nejvíce odlehlých koutech republiky, kde zdravotnická prodejna nebývá právě po ruce. Zásilková služba Malkolu má sklady, které jsou pravidelně doplňovány dodávkami přímo od dánského výrobce.
Klasickou zásilkovou službu doplnil širokosortimentní internetový obchod zdravotních potřeb. Tradiční zákazníci tak v jednom balíčku mohou dostat nejen "své" stomické pomůcky, ale i veškerý zdravotnický materiál, který s ošetřováním stomie souvisí. Sortiment dříve orientovaný výhradně na Coloplast, dnes zahrnuje spektrum služeb a výrobků i jiného zaměření.
Tak jako je tomu dnes zvykem u některých velkých e-shopů, i u Malkolu je možnost vyzvednout si zboží osobně. Platí to alespoň ve velkých městech, jako je Praha, Brno, Olomouc, Ostrava. V těchto městských aglomeracích Malkol provozuje kamenné prodejny zdravotních potřeb, popřípadě obchodní zastoupení (Ostrava). Kvalifikovaná a zkušená obsluha v nich zákazníkům pomůže s optimální volbou v téměř nekonečné škále zdravotnických prostředků, které jen v katalogu zdravotních pojišťoven představují více než 40 000 položek. Výběr je mezi prostředky pro močovou inkontinenci, výrobky pro diabetiky, zdravotní obuví, ošetřovatelskými pomůckami i pomůckami pro individuální rehabilitaci. Zákazníkům e-shopu pak existence kamenných prodejen dává jistotu zboží na skladě a odpovídající dodací lhůty.
Věříme, že více než dvacetileté zkušenosti mnohých zákazníků opravňují k tomu, aby Malkol ve všech souvislostech mohl být řazen mezi stabilní a spolehlivé partnery v systému péče o zdraví.
MUDr. Karel Chudík
Prameny: ÚZIS Praha, výroční zprávy VZP
zpět na seznam článků